Asfaltové pásy, často známé pod přezdívkami „ipa“ nebo „lepenka“, představují jeden z nejuniverzálnějších a nejspolehlivějších materiálů ve stavebnictví. Jejich použití má u nás dlouhou tradici, ať už potřebujete zaizolovat základy domu, balkon, velkou plochou střechu, nebo střechu zahradní chatky. Popularita asfaltových pásů tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám však sloužily desítky let a nestaly se zdrojem problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jejich pokládce. Jde o poctivé řemeslo, které má svá pravidla.
Úvod do problematiky hydroizolace střechy
Hydroizolace střechy je jedním z nejdůležitějších prvků každé stavby. Asfaltové pásy patří mezi nejčastěji používané materiály pro tento účel díky své odolnosti, dostupnosti a snadné aplikaci. Správná montáž asfaltových pásů je však zásadní pro zajištění dlouhé životnosti celé střešní krytiny. Správná montáž asfaltových pásů je klíčová pro zajištění dlouhodobé ochrany střechy před vlhkostí a povětrnostními vlivy.
1. Příprava podkladu: Základ úspěchu
Než vůbec roli rozbalíte, ujistěte se, že váš podklad je dokonale rovný. I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny. Dále musí být absolutně suchý. Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny. Povrch musí být suchý a pevný.
Před pokládkou krytinové lepenky očistěte povrch. Odstraňte veškeré nečistoty, prach, mastnotu a volné části. Je to důležité, aby se lepenka nepoškodila. Nerovnosti je nutné vyrovnat pomocí stěrky nebo jiného vhodného materiálu. Přílišné nerovnosti mohou způsobit špatné přilnutí pásu. Posledním krokem přípravy je penetrační nátěr. Naneste penetrační nátěr, který zlepší přilnavost asfaltových pásů. Použijte asfaltovou penetraci vhodnou pro daný typ podkladu (beton, OSB desky, dřevo apod.). Penetrace zaručí dokonalou soudržnost. I v případě samolepicích pásů je třeba co nejvíce upravit povrch, na který se bude asfaltová vrstva aplikovat.
2. Výběr vhodného typu asfaltových pásů
Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete, a je dobré v tom mít jasno. Základní volba stojí mezi dvěma typy. Asfaltové pásy jsou charakteristické vrstvou hydroizolačního materiálu - asfaltu na nosné vložce výrobku. Asfaltové pásy se lépe řežou nožem s tzv. háčkem místo kónické čepele.
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů
Typy asfaltových pásů a jejich vlastnosti
| Typ pásu | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| Oxidovaný asfaltový pás | Nižší pružnost, nižší cena, nosná vložka z každé strany opatřená vrstvou oxidovaného asfaltu tloušťky větší než 1 mm | Dočasná řešení, méně náročné aplikace, izolace základů nebo střechy na kůlně, určené k natavování |
| Modifikovaný pás SBS | Vysoká pružnost, odolnost proti nízkým teplotám, nosná vložka z každé strany opatřená vrstvou modifikovaného asfaltu (SBS) tloušťky větší než 1 mm | Trvale exponované střechy, klimaticky náročné oblasti, ploché střechy, terasy, určené k natavování |
| Modifikovaný pás APP | Odolnost proti UV záření, vyšší teplotní stabilita | Střechy s vyšší teplotní zátěží |
| Typ A | Asfaltem pouze impregnovaná vložka (z hadrové lepenky nebo skelné rohože) | Není určený k natavení |
| Typ R | Nosná vložka z každé strany opatřená vrstvou asfaltu tloušťky do 1 mm | Není dostačující pro natavení |
Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Bitumenové svařovací pásy dosáhnete vodotěsného krytí. Jedná se o speciální variantu krytinové lepenky. Má tkaninu ze skleněných vláken, juty nebo polyesteru. Při výrobě se lepenka rovněž namáčí do bitumenu. Přes zatavené pásy nepronikne ani stojatá voda. Zejména při těsnění plochých střech byste proto měli používat bitumenové svařovací pásy.
3. Nástroje a vybavení pro pokládku
K práci budete pro sebe potřebovat pracovní oděv a pracovní rukavice. Z výbavy je to láhev s plynem, hořák s větším zvonkem pro natavování asfaltových pásů ve velkých plochách a hořák s menším zvonkem pro natavování asfaltových pásů v oblastech detailů. Dalšími nezbytnostmi jsou metr, nůž na řezání asfaltových pásů, izolatérská špachtle, přítlačný váleček a vlečná tyč nebo tzv. háček ve tvaru „J“ nebo „L“. Tyč/háček na posun rolí asfaltových pásů si můžete vyrobit sami z trubky nebo z betonářské oceli.
Plynové hořáky
Plynové hořáky pro natavení asfaltových pásů fungují na propan-butan, nebo čistý propan. Tedy na klasickou směs plynu, kterou můžete zakoupit v plynových lahvích, nebo kartuších. Samotný hořák byste pak měli vybírat podle toho, jestli je určený na detaily nebo na práci v ploše. Jednotlivé hořáky se ale liší svými parametry:
- Maximální teplota - teplota, na kterou lze hořák rozpálit (nejčastěji od 700 do 1 800 °C).
- Tepelný výkon - množství tepla, které hořák vyvine spálením plynu za hodinu provozu.
- Spotřeba - objem plynu v gramech, které hořák spálí za hodinu (z toho se dá spočítat, jak dlouho náplň pro práci vydrží).
- Možností regulace plamene.
- Délkou hadice - krátká hadice znamená časté přenášení lahve.
- Ochranou plamene proti větru - umožňuje práci i za větrného počasí.
Hořák pro detaily
Má malý průměr (nejčastěji 28 až 35 mm) a výkon alespoň 65 kW. S ním budete pracovat ve vzdálenosti asi 50 cm od pásu, proto jeho ideální délka je do 40 cm. Rozhodně ale tento hořák nepoužívejte pro tavení v ploše, protože by mohlo dojít ke znehodnocení nosné vložky.
Hořák pro plnoplošné natavování
Hořák má výkon 75 kW a pracuje ve vzdálenosti min. 45 cm od role pásu. Délka hořáku může být větší (do 100 cm), abyste mohli pracovat ve vzpřímené poloze. Intenzitu plamene, dobu nahřívání pásů a rychlost posuvu rolí volte vždy s ohledem na aktuální klimatické podmínky. Zohlednit musíte i materiál podkladu a typ asfaltového pásu. Jinak se totiž chovají oxidované a jinak modifikované asfaltové pásy.
Čtěte také: Asfaltové holuby: Pravidla a tipy
Má-li hydroizolační skladba více vrstev, pak plamen hořáku směrujte k tomu pásu, který má odolnější vložku (ze skelné tkaniny či rouna). Podobně rozlišujte typ podkladu - u betonu směřujte plamen ke spodnímu okraji role, kdežto u pěnového polystyrénu na její horní okraj.
Nůž
Obvykle se nevyhneme řezání pásů. Pořiďte si k tomuto účelu speciální nůž na řezání pásů a lepenek. Vyplatí se to a cena vás nezruinuje (nejlevnější cca 150 Kč). Asfaltové pásy se lépe řežou nožem s tzv. háčkem místo kónické čepele.
Háček - rozbalovač rolí
Pro odvíjení rolí se používají vlečné tyče (rozbalovače rolí) nebo tzv. háčky, (dílenský výrobek z lehkého kovu nebo z oceli tvaru „J“). Roli asfaltového pásu odvíjejte pomocí háčku či vlečné tyče, a přitom je postupně natavujte. Pro zlepšení přítlaku při natavování se mohou role převinout na pomocnou tuhou trubku (průměr cca 100 mm, délka min. stejná jako šířka role), která zajistí tvarovou stálost role při aplikaci.
Přítlačný váleček
Oblasti přesahů se doporučuje zaválečkovat. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy.
4. Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů
Optimální je, když pokládku asfaltových pásů a jejich natavování pomocí plamene hořáku provádějí zkušení izolatéři. Znají správný způsob pokládky a dodržují technologické podmínky i postupy při jejich zpracování. Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.
Čtěte také: Asfaltové pásy pro vrchní vrstvy
Teplotní podmínky
- Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů.
- nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů.
- vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
- Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
Klimatické podmínky
Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí. Po čerstvě natavených zahřátých asfaltových pásech nechoďte, ani po nich nic nepřesunujte. Počasí je váš šéf. Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha.
Přesahy a spoje
Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto: příčné přesahy min. 12 cm, podélné přesahy min. 8 cm. Příčné přesahy se vyplatí natavovat tzv. na straně bezpečnosti. To znamená, že jejich šířka by měla být minimálně 12 cm. Vodotěsný spoj asfaltového pásu poznáte podle toho, že pásy v oblastech přesahů na sobě plynule leží. V přesazích se nesmí tvořit vlnky. Správně provedený spoj pásu je takový, že pás je natavený až k okraji a na spoji se vedle přesahu vytvoří vyteklý návalek asfaltu. Optimálně má šířku do jednoho centimetru a není na závadu.
Vícevrstvé hydroizolace
U dvou a vícevrstvých hydroizolací je vhodné pokládat asfaltové pásy jednotlivých vrstev ve stejném směru. Měly by mít ovšem vystřídané spoje, tzv. „na vazbu“. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně).
- podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu).
- s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
5. Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce.
Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. U střech je možné vrchní asfaltové pásy pokládat v jednom nebo ve dvou krocích.
Způsoby natavování asfaltových pásů
Plnoplošné natavení asfaltových pásů
„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.
Pásy můžete pokládat dvěma způsoby:
- Pokládka v jenom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou. Výhoda natavování pásů v jednom kroku je, že se k přesahům nemusíte vracet. Ale pro správné zhotovení musíte jinak natavovat plochu pásu mimo přesahy a jinak v oblastech přesahů.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů. Při postupu ve dvou krocích je výhodou, že se ve druhém kroku můžete více soustředit na natavování v oblastech přesahů. Platí to ale jen tehdy, když jsou pásy v prvním kroku natavené správně.
Bodové natavení asfaltových pásů
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
Pokládka samolepicích asfaltových pásů
Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.
Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Systém samolepicích asfaltových pásů je z hlediska kvality zcela srovnatelný s plnoplošně natavenou variantou. V poslední době se však také používá díky snadné a rychlé pokládce, a nezřídka jsou aplikovány celo-lepené skladby, které vylučují vznik tepelných mostů. V případě plnoplošně lepené skladby však většina těchto komplikací odpadá a montáž zvládnou i méně zkušení jedinci.
Dvojité zakrytí
Použití krytinové lepenky se u dvojitého krytí mírně liší. Začněte tím, že celou plochu pokryjete krytinovou lepenkou. Na ni položte druhou vrstvu. Místo přibíjení je slepte. To obvykle funguje s plynovým hořákem. Tuto metodu lze použít také k pokrytí plochých střech. Můžete nalepit už první vrstvu. V tomto případě naneste na podklad vrstvu studeného lepidla.
6. Detailní řešení kritických míst
Mistrovská práce se pozná v detailech. Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Kritická místa, jako jsou komíny, atiky, prostupy nebo okapy, vyžadují zvláštní pozornost. Zde se nejčastěji tvoří netěsnosti.
- Komíny a prostupy: Použijte speciální tvarovky nebo pásy s vyšší pružností. Spoje utěsněte pomocí asfaltového tmelu.
- Atiky a nároží: Pásy ohýbejte přes hranu a přitlačte pomocí válečku. Dbejte na dostatečné překrytí a těsnost.
- Okapové hrany: Použijte oplechování a zakončete pásy tak, aby voda stékala mimo konstrukci.
Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem.
7. Kontrola a údržba hydroizolace
Po dokončení montáže je důležité provést důkladnou kontrolu celé plochy. Zkontrolujte všechny spoje, detaily a přechody. V případě nalezení nedostatků je nutné je ihned opravit.
- Pravidelná kontrola: Minimálně jednou ročně proveďte vizuální kontrolu střešní krytiny.
- Čištění: Odstraňujte nečistoty, listí a jiné předměty, které mohou zadržovat vodu.
- Opravy: V případě poškození použijte opravné asfaltové pásy nebo asfaltový tmel. Díry lze snadno opravit menšími kusy krytinové lepenky. Buď je zasuňte pod díru, nebo je přilepte. Pokud je krytinová lepenka křehká nebo popraskaná, můžete na ni jednoduše položit druhou vrstvu a zajistit ji.
Pravidelně udržujte krytinovou lepenku. Díky tomu bude vypadat dlouho dobře a zachová si svou těsnicí funkci.
8. Doporučení pro dlouhou životnost střešní krytiny
Pro maximální životnost hydroizolace doporučujeme:
- Používat kvalitní asfaltové pásy s modifikovaným asfaltem (SBS nebo APP).
- Dodržovat technologický postup montáže.
- Provádět pravidelnou údržbu a kontrolu.
- Vyvarovat se mechanickému poškození střechy (např. při montáži solárních panelů).
tags: #asfaltové #pásy #trojúhelníková #střecha #pokládka