Vyberte stránku

V moderním stavebnictví se s pojmem hydroizolace setkáváme pravidelně. Hydroizolace chrání stavbu před vodou a dnes už se bez ní neobejde téměř žádná stavba. V následujícím článku si přiblížíme řešení hydroizolace, která hravě zvládnete i svépomocí.

Proč je hydroizolace důležitá?

Dlouhodobě funkční řešení hydroizolace spodní stavby je důležitým předpokladem pro bezproblémové fungování a využívání každého objektu. Pokud projektovaná hydroizolační opatření neplní svoji funkci, dochází k šíření vlhkosti, ať již v kapalné nebo plynné formě, obalovými konstrukcemi až do interiéru.

Ochrana proti vodě a vlhkosti

  • U balkonů a teras je nejčastější příčinou poškození dlažby právě pronikání vody do podkladu. Voda a mráz časem způsobí drolení, vznik prasklin, oslabení betonu a nakonec i korozi ocelové výztuže.
  • Nekvalitní nebo chybějící hydroizolace koupelny přináší další problémy. Zvýšená vlhkost podpoří tvorbu plísní, což bude mít negativní dopad na naše zdraví. Z praxe víme, že použití hydroizolace na místech jako jsou koupelny, balkony a terasy je dnes již nezbytností.
  • Beton je porézní, vhodný základ tak tvoří odolný hydroizolační nátěr na beton. Pokud je beton neustále vystaven vodě a vlhkosti, může se lehce stát, že voda pronikne dovnitř. Na betonu se pak mohou objevovat praskliny a další poškození, což urychluje celkovou degradaci.

Zamezení vzniku plísní a hub

Vlhké prostředí je ideální pro růst plísní a hub, které mohou nejen poškodit beton, ale také ohrozit vaše zdraví. Kromě zmíněných technických aspektů je také nutné zohlednit hledisko hygienické, kdy problémy se zatékáním často vedou k vytvoření ideálních podmínek pro růst plísní a další nežádoucí biologickou aktivitu v interiérech staveb.

Zvýšení životnosti staveb

Správně provedená hydroizolace výrazně prodlužuje životnost betonových konstrukcí, podlah i různých povrchů. Nemusíte tak každé dva roky řešit drolení nebo praskliny a nákladnou opravu. Korektní návrh a provedení hydroizolace je samozřejmě základním předpokladem dlouhodobé, bezproblémové funkce spodní stavby obecně, tedy i pokud je konstrukce tvořena jiným materiálem, než je železobeton.

Ochrana železobetonových konstrukcí

Nejčastěji jsou v oblasti spodních staveb dotčeny železobetonové konstrukce. Pokud je umožněn přístup vlhkosti k a do železobetonové konstrukce, dochází za současné přítomnosti vzdušného oxidu uhličitého ke karbonataci betonu, jejímž negativním důsledkem je ztráta zásaditosti tohoto prostředí a tím ztráta ochrany výztuže proti korozi. Ke ztrátě ochrany výztuže může dojít také působením solí rozpuštěných v prostupující vodě, např. vnesená voda od parkujících automobilů v parkovacích domech.

Čtěte také: Šindel a jeho použití

Typy hydroizolačních řešení

Stavební trh nabízí velké množství výrobků od různých výrobců. V běžné praxi se tyto výrobky často kombinují, což rozhodně není správné. Netvrdíme, že kombinace s konkurenčními výrobky nemůže fungovat, ale vzájemnou kompatibilitu můžeme garantovat jen tehdy, když použijete osvědčené a ucelené systémové řešení.

Asfaltové izolační pásy

Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Moderní asfaltové materiály se ve svých mechanicko-fyzikálních vlastnostech výrazně odlišují od méně kvalitních starších pásů a lepenek. Mezi klady asfaltových pásů patří skutečnost, že je lze celoplošně natavovat k podkladu. Podle typu krycí hmoty rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných.

Pásy z oxidovaného asfaltu

Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu představují známé "klasické asfaltové pásy", s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy. Pro izolace základů se pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.

Pásy z modifikovaného asfaltu

Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Významná je zlepšená odolnost proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách. Používají se dva druhy modifikovaných asfaltů:

  • Plastický typ (APP - ataktický polypropylén): Pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení.
  • Elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu - SBS): Tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí.

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů

Vlastnosti asfaltových izolačních pásů podstatně závisí na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Nosná vložka ovlivňuje mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost. Nosnou vložku je možné rozdělit podle:

Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny

  • Nasákavosti: nasákavé nosné vložky (například pásy A330H); nenasákavé nosné vložky (polyesterové rouno, skelná tkanina...).
  • Materiálu: papír; polyester; skelná nosná vložka; kovová nosná vložka (hliník...); kombinovaná nosná vložka (polyester+skelné vlákno...).
  • Možnosti kotvení pásu na pásy: s vložkou vhodnou ke kotvení (skelná tkanina...obecně musí výrobce materiál ke kotvení deklarovat); s vložkou nevhodnou ke kotvení (papírová nosná vložka ...).

Pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken v podobě rohoží či tkanin jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží.

Alternativy k asfaltovým pásům (tekuté hydroizolace)

Kromě asfaltových pásů jsou na trhu i další materiálové báze. Pro povrchový hydroizolační nátěr betonu můžete použít:

  • Tekutá guma: Vhodná pro různé betonové povrchy. Tento voděodolný nátěr na beton se snadno aplikuje a vytváří pružnou a odolnou vrstvu, která chrání dlouhodobě.
  • Tekutá dlažba: Skvělá pro hydroizolaci betonových podlah, schodišť nebo mostů a mol. Nátěr betonu proti vodě vytváří odolnou vrstvu, která zvládne i vysokou námahu na nášlapných površích.
  • Hydroizolační stěrka na beton: Vhodná jak pro venkovní, tak vnitřní použití. Venkovní stěrka na beton je ideální pro hydroizolaci pochozích povrchů, betonových konstrukcí i průmyslových prostor. Speciální cementová hydroizolační stěrka je navíc odolná vůči tlakové vodě a čistícím i dezinfekčním prostředkům.

Hybridní hydroizolace

Další možností pro hydroizolaci balkonu, terasy nebo koupelny je použití lepidla na obklady a hydroizolace v jednom kroku. Produkty 2v1 jsou trendem v moderním stavebnictví a kromě úspory času se mohou pyšnit nekompromisní kvalitou hydroizolační vrstvy.

Kde se hydroizolace používá?

  • Při izolaci spodní stavby.
  • V koupelnách a mokrých prostorách, kde je hydroizolační vrstva nutná všude.
  • Na plochých střechách, které je třeba dokonale izolovat proti možnému zatékání.
  • Na balkonech nebo terasách.

Jak na hydroizolaci: Postup aplikace

Příprava podkladu

Nejdůležitějším krokem při aplikaci hydroizolace je správná příprava povrchu. Beton musí být čistý, suchý a zbavený prachu, mastnoty a jiných nečistot. Jakékoliv praskliny a díry je nutné před nanášením hydroizolace opravit, použít můžete například tmel. Silikátové podklady (betony, potěry, omítky) musí být suché, vyzrálé, soudržné, nesmí sprašovat, hmotnostní vlhkost podkladu by měla být maximálně 6 %, povrch musí být bez ostrých hran, pevnost betonu by měla odpovídat pevnostní třídě minimálně C 8 (dříve B 10), pevnost cementové malty by měla odpovídat pevnostní třídě MC 10, rovinnost podkladu by měla splňovat podmínku maximálních nerovností 5 mm na vzdálenosti 2 metry, měřeno dvoumetrovou latí, prohlubně větší než 3 mm by měly být vyplněny, naopak výčnělky vyšší než 3 mm by měly být odstraněny nebo zbroušeny.

Penetrace

Penetrační nátěr zajišťuje lepší přilnavost hydroizolačního materiálu k betonu. Povrch očistěte od prachu a pokračujte penetrací. Jednosložková Penetrace vytvoří transparentní a nerozpustný film, který je základem pro další vrstvy. Penetraci nanášejte válečkem nebo štětcem ve dvou vrstvách křížovou metodou. Druhou vrstvu aplikujte až po vyschnutí předešlé vrstvy (po 2 až 3 hodinách).

Čtěte také: Pískovaná asfaltová lepenka – kompletní průvodce

Aplikace hydroizolační vrstvy

Když už máme připravený podklad, můžeme přejít k aplikaci hydroizolace. Pro tekuté hydroizolace na beton použijte váleček nebo štětec a nanášejte materiál ve více vrstvách. Začněte rohy a záhyby a poté přejděte na nátěr celé plochy. Pokud je to potřeba, aplikujte druhou vrstvu. Mezi jednotlivými vrstvami je nicméně potřeba nechat dostatečný čas na zaschnutí. Tekutá lepenka vytvoří vodotěsnou membránu a současně slouží i jako ochrana před radonem. Hydroizolace se nanáší válečkem alespoň ve dvou vrstvách do kříže vždy po vyschnutí předcházející vrstvy (po 12 až 24 hodinách). Do rohů se vloží těsnicí pásy nebo samolepicí pás FLEECEBAND.

Kladení a natavování asfaltových pásů

Vlastní natavení se provádí pomocí propanbutanových hořáků nebo vícehořákových agregátů. Při celoplošném natavování musí být viditelné tečení roztavené asfaltové hmoty před odvalující se rolí po celé šířce pásu, a musí docházet k výtoku roztaveného asfaltu (několik milimetrů přes okraj) po obou bocích pásu. Doporučený podélný i příčný přesah pásů je u pásů s jemnozrnným minerálním posypem nebo s PE fólií minimálně 80 mm nejlépe 100 mm v podélném přesahu, 100 mm v příčném přesahu.

  • V ploše se kladou asfaltové pásy vždy v jednom směru, nikoliv tedy horní vrstva kolmo na spodní.
  • Pokud hydroizolační vrstvu tvoří dva a i více pásů, klademe je vždy tak, aby spoje pásů nebyly nad sebou: podélné (boční) spoje horní vrstvy tedy posuneme o cca 1/2 šířky pásu; příčné (čelní) spoje horního pásu by měly být umístěny minimálně 300 mm od příčných spojů spodního pásu.
  • Pokud hydroizolační vrstvu tvoří dva a více pásů, tak jsou navzájem mezi sebou celoplošně svařeny.
  • U svislých ploch se kladení doporučuje provádět v úsecích délky maximálně 2 až 2,5 m, aby se zabránilo nežádoucímu prověšení pásů.
  • Podkladní pásy se doporučuje kotvit v příčném (vodorovném) spoji pomocí 4 kusů kotev, a poté v ploše podkladní pás k podkladu bodově natavit.

Kontrola

Po dokončení aplikace a úplném zaschnutí nátěru zkontrolujte, zda někde nejsou praskliny či bubliny a proveďte potřebné opravy. Více namáhaná místa či místa v častém kontaktu s vodou kontrolujte pravidelně. Dříve tak odhalíte případné problémy a zamezíte většímu poškození.

Mechanické kotvení hydroizolace

Hydroizolační vrstvy střešních plášťů plochých střech musí být vždy zajištěny vhodnou fixací proti účinkům sání větru. Jednou z metod této fixace, kromě natavování, lepení či přitížení, je mechanické kotvení, které je nejčastější a téměř univerzální metodou fixace. Toto kotvení se provádí pomocí střešních kotev. Dvouvrstevná hydroizolace je pak fixována tak, že podkladní pás je kotvený a vrchní pás je na podkladní plnoplošně natavený. Obvykle se provádí tak, že kotvení hydroizolačního souvrství zároveň fixuje i všechny vrstvy tepelně izolační a parotěsnící. Tím je kotvení výhodné oproti lepení, kde je nutno slepit jednotlivé vrstvy navzájem.

Vhodné materiály pro kotvení

Vhodné pro kotvení jsou oxidované (podkladní) či modifikované asfaltové pásy, s dostatečně pevnou nosnou vložkou a jsou k tomu výrobcem určeny. Standardně jsou to asfaltové pásy s vložkou ze skleněné tkaniny (obvykle s plošnou hmotností vložky 200 g/m2). Pro kotvení se rovněž používají pásy s vložkou z polyesterové rohože, nebo s vložkou speciální kombinovanou, resp. kompozitní, z polyesterové rohože spřažené s výztužnými vlákny či skleněnou mřížkou.

Kotevní systémy

Pro kotvení se používají ověřené kotevní systémy kotev celokovových, nejčastěji jako šroub s podložkou kulatou nebo oválnou. Používají se zejména pro střešní skladby s malou tloušťkou tepelné izolace, obvykle do tloušťky 50 až 60 mm, nebo ve skladbách zcela bez tepelné izolace. Celokovové kotvy se rovněž dělí podle únosného podkladu, do kterého se fixují, na: kotvy do betonu, lehčeného betonu, ocelového trapézového plechu, prkenného bednění či do desek na bázi dřeva.

Pro kotvení střešních plášťů s tepelnou izolací v dostatečné tloušťce, obvykle v tloušťce více než 50 až 60 mm, se nejčastěji používají kotvy teleskopické, sestávající z kovového šroubu a umělohmotného teleskopu. Teleskopické kotvy zamezují možnosti poškození hydroizolace při našlápnutí na kotvu, protože v trubici teleskopu se šroub může vertikálně volně pohybovat.

Realizace kotvení

Ve dvouvrstvé hydroizolační skladbě se vždy kotví podkladní asfaltový pás. Realizaci pokládky kotveného podkladního pásu musí předcházet provedení tahových zkoušek na stavbě. Na základě tahových zkoušek a typu kotveného asfaltového pásu se navrhne typ kotevního prvku vyhovujícího jak z hlediska únosnosti podkladu, tak z hlediska únosnosti asfaltového pásu vůči protržení kotvou. Následně se provede statický výpočet kotvení podle ČSN EN 1991-1-4 - Zatížení větrem, který stanový počet kotev / 1 m2 v jednotlivých oblastech ploché střechy.

Hydroizolace základové desky a podlahy

První vrstva, bez které se v novostavbě s přízemím neobejdete, je hydroizolace. Kritická vrstva, která odděluje suchou část domu od vlhké země. V radonem zatížených oblastech potřebujete protiradonovou HI s nízkou difuzí radonu. Pás se musí vytáhnout na stěny minimálně 150 mm a musí dokonale navazovat na hydroizolaci svislé stěny, aby nevznikla "přerušená" HI vana.

Postup pokládky hydroizolace základů

  1. Příprava betonového povrchu: V případě nových betonových povrchů počkejte na úplné vyzrání podkladu. Pokud rekonstruujete bytové jádro nebo balkon, je třeba pečlivě odstranit nesoudržné části materiálu a vyspravit výtluky a praskliny.
  2. Penetrace: Povrch očistěte od prachu a pokračujte penetrací. Jednosložková penetrace vytvoří transparentní a nerozpustný film, který je základem pro další vrstvy.
  3. Natavování asfaltových pásů: Roli asfaltového pásu položíme na zem a za stálého natavování podkladu i role jí pomalu rozbalujeme a zároveň tím přitavujeme k podkladu. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny.
  4. Ukončení hydroizolace: Je velice důležité, aby asfaltový pás přesahoval přes základ alespoň cca 10 cm.

Zásady návrhu hydroizolační vrstvy spodní stavby

Před každým návrhem hydroizolační vrstvy je třeba nejprve na základě inženýrsko-geologického, nebo hydrogeologického průzkumu stanovit, jakému namáhání vlastně bude hydroizolační vrstva vystavena. Stavební projektant by tedy měl při návrhu stavby vycházet z některého z výše uvedených průzkumů, a na základě nich zvolit vhodné hydroizolační opatření. V případě dvou a více pásů jsou mezi sebou plnoplošně nataveny. Pro izolace proti vodě se po mnoho desetiletí uplatňují materiály a výrobky z asfaltu, které postupně nahradily v této oblasti původně používaný dehet (tér). Izolační pásy z modifikovaných asfaltů úspěšně soupeří se stěrkovými a fóliovými systémy zejména díky širokému sortimentu výrobků s nejrůznějším spektrem fyzikálně mechanických odolností a aplikačních možností. Jejich výhodou je také relativně nízká pracnost zvláště při řešení náročných detailů izolačních systémů, poměrně značná odolnost vůči mechanickému poškození následujícími stavebními pracemi a jednoduchá identifikovatelnost v případě poškození, včetně jednoduchosti lokální opravy.

Systémy hydroizolace spodní stavby

Modifikované asfaltové pásy mohou být v oblasti spodních staveb používány v mnoha různých systémech. Rozhodujícím kritériem pro volbu vhodného systému je kromě požadavků vyplývajících z konstrukčního řešení a požadavků na parametry interiéru hlavně namáhání objektu vodou. Česká Hydroizolační Společnost (ČHIS) definuje ve své směrnici ČHIS 01 Návrhové Namáhání stavebních konstrukcí Vodou (NNV) v sedmi kategoriích.

  • Hydroizolační sukénka: Opatření používané u sanací již existujících staveb, kdy z důvodu chybného spádování nebo odvodnění dochází k nátoku srážkové vody po terénu k objektu.
  • Jednovrstvé a vícevrstvé systémy bez kontrolního mechanizmu: Představují základní varianty řešení hydroizolace novostaveb pomocí modifikovaných asfaltových pásů. Jsou vhodné do relativně nenáročných podmínek (NNV1, NNV2, NNV3, NNV4).
  • Jednovrstvé a vícevrstvé systémy s pasivním kontrolním mechanizmem: Nabízejí možnost rozdělení hydroizolace na sektory a tím zvyšují kontrolovatelnost provedení. Případný porušený sektor se projeví výtokem vody z osazených hadiček. Lze je doporučit až do třídy namáhání NNV6.
  • Jednovrstvé a vícevrstvé systémy s aktivním kontrolním mechanizmem: Tyto systémy se od systémů s pasivním kontrolním mechanizmem liší vytvořením sektorů ze dvou vrstev hydroizolačních pásů, mezi které je vložen distanční prvek, například geotextílie. Umožňují velmi dobrou kontrolovatelnost provedení (podtlakově) a poskytují zvýšenou izolační bezpečnost.
  • Jednovrstvé a vícevrstvé systémy s antivibrační vložkou: Poskytují oproti výše zmíněným ochranu před šířením vibrací z podloží do konstrukcí objektu.
  • Kombinace asfaltových pásů a bentonitových rohoží: Tyto systémy využívají speciální bentonitové rohože, které se vkládají do bednění a po betonáži se stávají součástí betonové konstrukce. Asfaltové pásy tvoří hlavní vrstvu hydroizolace a bentonitová rohož má pojistnou funkci.

Značení asfaltových pásů dle ČSN P 73 0606

V následující tabulce uvádíme výklad používaných značek ČSN 73 P 0606 na značení asfaltovaného pásu AP PYE(SBS) PV 180 S4 (-25):

Značka Význam
AP Asfaltový pás
PYE Polyesterová vložka
(SBS) Modifikace SBS (styrenbutadienstyren)
PV Pás s polyesterovou vložkou
180 Plošná hmotnost vložky (g/m²)
S4 Tloušťka pásu 4 mm
(-25) Ohebnost za chladu do -25 °C

Značky pro typy nosných vložek dle SVAP 01

Značka Typ nosné vložky
P Polyesterové rouno nebo kombinace s převažujícím podílem polyesterového rouna
G Skelná tkanina nebo kombinace s převažujícím podílem skelné tkaniny
V Skelná rohož
AL Hliníková fólie

Značky pro typy krycí hmoty dle SVAP 01

Značka Typ krycí hmoty
APP Asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery
SBS Asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery
OX Asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu

Důležité tipy pro hydroizolaci

  • Snažte se pracovat za suchého teplého počasí, obzvlášť v případě hydroizolace venkovních povrchů. Pokud vám do toho naprší, výsledek nebude mít požadovanou kvalitu.
  • Dodržujte pokyny výrobce. Každý hydroizolační materiál má své specifické kroky pro aplikaci, které je třeba dodržovat.
  • Pravidelně kontrolujte stav hydroizolace. I kvalitně provedený hydroizolační nátěr může časem ztrácet své vlastnosti (např. když dojde k mechanickému poškození), proto je dobré pravidelně kontrolovat stav a v případě potřeby provést opravy.
  • Hydroizolace by měla vydržet po celý životní cyklus stavby. Při výběru hydroizolace proto poslouchejte projektanta, který určí, jak silná má hydroizolační vrstva být, a poradí, který produkt vybrat. Vždy by mělo jít o hydroizolaci od renomovaného výrobce, který splňuje příslušné normy.
  • Pro optimální návrh je nutné zohlednit specifické požadavky vyplývající z materiálového řešení izolovaných konstrukcí, specifické požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a samozřejmě stupeň Návrhového Namáhání stavebních konstrukcí Vodou (NNV).

tags: #asfaltova #hydroizolace #dratkobeton

Oblíbené příspěvky: