V dnešní době, a to především v technických profesích, je pro přesné výsledky a kvalitní zpracování nutné používat nejen dobrou aplikační techniku, ale taktéž měřicí a kontrolní.
Příprava povrchu
Dokonalá antikorozní ochrana kovů, stejně jako kvalitní nátěr jakéhokoliv povrchu, začíná již přípravou podkladu. Tato příprava má za úkol z natíraného povrchu odstranit veškeré korozní produkty, mastnoty, případné staré nesoudržné nátěry a mechanické nečistoty.
Příprava kovových podkladů
- Na malé plochy je možné použít ocelový kartáč a brusný papír.
- Na větších plochách je snazší odstranit korozní produkty obroušením bruskou s drátěným kotoučem.
- Natíraný povrch je nutné, zejména před broušením a následnou aplikací vodou ředitelných barev, vždy důkladně odmastit - horkou vodou se saponátem nebo speciálními odmašťovacími prostředky, a následně omýt čistou vodou.
- K odmaštění není vhodné používat technický benzín.
- Korodující a povrchově neupravené kovové prvky a především místa jejich ukotvení do omítky je nutné předem dokonale očistit a opatřit vhodným antikorozním základním a vrchním nátěrem, případně samozákladující barvou.
- Důležitá je aplikace základního nátěru co nejdříve po otryskání podkladu.
Příprava omítek
- Podklad musí být dokonale vyzrálý, chemicky neutrální, aby nedocházelo ke změně barevného odstínu (skvrnám), ke zmýdelňování, snížení přilnavosti nátěru nebo vápenným výkvětům na povrchu.
- Především před malováním interiéru je vhodné nové omítky zbavit hrubších zrnek písku pomocí ocelové stěrky, popřípadě se povrch přebrousí brusným papírem o zrnitosti 40 - 60.
- Malé trhliny v omítce je možné opravit tmelem, určeným pro venkovní či vnitřní použití - dle potřeby.
- U starých a již natřených omítek v interiéru zjistíme, v jakém stavu je původní nátěr. V případě, že podkladní vrstvy nejsou dostatečně nosné, rozhodneme, zda je postačí zpevnit penetračním nátěrem nebo zda je nutné jejich odstranění.
- Důležitý je počet (tloušťka) dříve nanesených vrstev a typ použitých nátěrů.
- Nosnost podkladu ověříme po namočení malby (klihové malířské barvy po namočení ztmavnou, pouští a otírají se). Ze zdi se dají poměrně snadno omýt. Pokud jsou naneseny ve více vrstvách, nepodaří se nám je většinou zpevnit ani penetračním nátěrem.
- Naopak disperzní interiérové barvy za mokra neztmavnou, vykazují dobrou přídržnost a je možné je dále přetírat.
- Při přetírání starých fasádních nátěrů je nutné zjistit jejich stav, zejména přídržnost k podkladu. Starý fasádní nátěr je možné ponechat pouze v případě, že vykazuje dobrou přilnavost, neodlupuje se, není zvětralý a nesprašuje.
- Pokud byl starý nátěr lokálně odstraněn, je třeba provést vyrovnání výšky podkladu.
- Staré nepřilnavé a neodolné nátěry lze jednoduše odstranit, po předchozím namočení, oškrábáním.
- Nečekanou komplikací bývají skvrny na omítkách a nátěrech způsobené prostupem rzí, nikotinu, dehtu, zbytků starých barev, mastnoty a nečistot vlivem provlhnutí (promáčení). Řešení může přinést použití vhodného izolačního nátěru, který zamezí prostupu ve vodě rozpustných látek z podkladu. Lze jej použít jak lokálně, tak i plošně na všechny suché, pevné a čisté podklady - štukové omítky, neomítnutý beton, sádrokartonové desky aj.
- Pokud se vyskytují na omítce místa napadená plísní, je nutné odstranění příčiny jejich vzniku (vlhkost zdiva, kondenzační voda, nedostatečná cirkulace vzduchu atd.) a její důkladné mechanické odstranění oškrábáním, vyčištěním kartáčem či omytím. Plísně se odstraňují za mokra pomocí vhodného desinfekčního a protiplísňového prostředku určeného pro použití na omítky.
- Odstranit všechny zdroje vlhkosti, zkontrolovat stav střechy, okapových žlabů a svodů, oplechování parapetů, říms atd.
- Důležitá je aplikace základního nátěru co nejdříve po otryskání podkladu.
Příprava dřevěných podkladů
- Dřevo musí být před aplikací barev zdravé a dokonale vysušené (max. 12 % vlhkosti).
- Při práci s vodou ředitelnými nátěrovými hmotami je třeba při přípravě natíraného povrchu věnovat maximální pozornost smolníkům u nátěru nového dřeva a původnímu napuštění starých renovovaných dřevěných povrchů.
- Vodou ředitelné nátěrové hmoty mají dobrou přilnavost na většině typů nátěrových hmot vyjma fermeže, olejových barev a olejového tmelu. Tyto nátěrové hmoty je nutné odstranit a mastnotu uvolňující se z podkladu důkladně vymýt. V případě, že nejsme dostatečně přesvědčeni o účinnosti vymytí mastných složek, je vhodnější použít rozpouštědlový nátěrový systém.
- Nesoudržné a nepřilnavé původní nátěry odstraníme obroušením, pomocí kvalitního odstraňovače nátěrů nebo horkovzdušné pistole.
- K odmaštění není vhodné používat technický benzín.
- Pokud to podmínky dovolí, je dobré se vyvarovat jakémukoliv tmelení.
Výběr nátěrového systému
Výběr správného nátěrového systému je komplikovaná práce, při které závisí na spoustě proměnných. Chystáte se k nátěru v oblasti průmyslového lakování? Potřebujete přelakovat šasi automobilů, střechy, jeřáby, bazény nebo konstrukce a přemýšlíte nad vhodným nátěrovým systémem? Nechráněná ocel je v atmosféře i v zemi vystavena korozi, před kterou je třeba ji ochránit.
Klasifikace korozní agresivity atmosféry
Před výběrem vhodného nátěrového systému je nejdříve nutné uvědomit si kvalitu prostředí, ve kterém budete lakovaný objekt používat. Klasifikace korozní agresivity atmosféry se udává v 6 stupních:
- C1: Vytápěné budovy s čistou atmosférou.
- C5-M: Přímořské oblasti s vysokou salinitou nebo prostředí s vysokým znečištěním.
Životnost nátěru
Po určité době je nutné provést první údržbu nátěru - tato vlastnost se chápe jako jeho životnost. Závisí na mnoha parametrech, například na typu nátěrového systému, konstrukčním řešení, stavu podkladu před jeho přípravou, stupni přípravy povrchu, úrovni prací při nanášení povlaku, podmínkách při nanášení povlaku a podobně. Nepleťte si ovšem životnost se záruční dobou. Jde pouze o technický údaj, který vám pomůže s tvorbou plánu údržby.
Čtěte také: Krok za krokem: Betonová stěrka
Typy nátěrových hmot
Z hlediska aplikace se nátěrové hmoty rozdělují na:
- Vodou ředitelné
- Rozpouštědlové
- Bezrozpouštědlové
Z hlediska vzniku povlaku:
- Reverzibilní nátěry: Povlak zde vzniká odpařením rozpouštědla bez jakékoliv další změny.
- Ireverzibilní nátěry: Povlak vzniká nejprve odpařením rozpouštědla a následuje chemická reakce. Proces je nevratný.
Aplikační techniky
V průmyslové výrobě se nátěrové hmoty aplikují na povrch velmi často navalováním nebo stříkáním. Při aplikaci nátěrových hmot lze obecně použít veškeré možné aplikační technologie - malířské válečky, vysokotlakou stříkací techniku, štětku, na malé plochy štětce, ale vždy záleží na kvalitě aplikačních pomůcek.
Stříkání
Jedná se o nejrůznější technologie: od pistole s výtokovým pohárkem, používané při ruční aplikaci, přes automatizovaná stříkací zařízení až po vysoce komplexní linky pro aplikaci navalováním. Stříkací automaty lze využít jako samostatné řešení, nebo doplnit o sladěná přípravná, čisticí, sušicí nebo dopravní zařízení a vytvořit tak lakovací linku. Po každém použití vyčistěte bezvzduchové stříkací zařízení. Postupujte podle pokynů v uživatelské příručce pro čištění Power Flush pomocí materiálů na vodní bázi nebo v případě potřeby použijte metodu čištění s kbelíkem.
Navalování
Lakovací procesy jsou většinou řízené a probíhají jako spojení lakovacích a sušicích zařízení. Polévací zařízení se používají pro aplikaci tekutých hmot na ploché materiály, hlavně při nanášení laků a disperzí. Používají se také pro klih a lepidlo i pro lakové systémy s obsahem a bez obsahu rozpouštědel. Lakování navalováním se používá pro jednostranné nanášení vhodných nátěrových hmot na plošné předměty seshora. Nátěrová hmota se přitom přenáší rotujícím gumovým válcem na povrch předmětu. Předmět se posouvá na pásovém dopravníku navalovacím zařízením. Rychlost dopravníku a nanášecích válců (posuv) je přitom stejná. Požadované nanášecí množství lze regulovat nastavitelnou štěrbinou mezi nanášecím a dávkovacím válcem. Kromě toho se dá nastavit rychlost a směr otáčení dávkovacího válce (souběžný - protiběžný chod). Nanášecí množství se nadto dá regulovat ještě přesněji. Pro vícevrstvé, bezbarvé nebo barevné laky se může v lakovacím zařízení nainstalovat více lakovacích válců.
Čtěte také: Betonový efekt snadno a rychle s Primalexem
Další aplikační metody
- Váleček a štětka: Nekvalitním válečkem či štětcem někdy nelze dosáhnout ideálního výsledku. Před zahájením práce je vhodné na krátkou dobu namočit malířský váleček nebo štětku do vody, aby zvláčněl. Štětkou začínáme malovat vždy pod stropem a postupujeme směrem dolů.
- Omítkoviny: Nanáší se nerezovým hladítkem na předem napenetrovaný podklad. Omítkovinu je potřebné napojovat ještě před jejím zavadnutím (tzv. „do živého“).
Měření a kontrola
Z teoretického pohledu jsou tato měřidla velmi dobrým vodítkem pro vytvoření kvalitního povlaku, avšak v praxi se setkáváme, a to především u malých firem, s absencí těchto pomůcek. Těmto stavům lze celkem snadno předejít pořízením malých pomocníků.
Měření tloušťky mokrého povlaku
Existuje široká škála měrek na mokré nátěrové hmoty, od plastových (většinou reklamních) s nevelkou přesností na několik málo použití, až po hliníkové a nerezové, kde je zaručena poměrně přijatelná přesnost. Reálná měřitelnost je od 20μm do několika mm mokrého povlaku v závislosti na typu a dělení měrky.
Měření tloušťky zaschlého/vytvrzeného povlaku
Pro měření již zaschlé nebo vytvrzené nátěrové hmoty existuje několik typů měřidel, které se liší nejen způsobem měření, ale i způsobem či možností záznamu.
- Mechanické magnetické tloušťkoměry: Pro základní přehled jsou plně dostačující, neboť maximální odchylka je 5μm nebo 5%. Jejich předností je možnost použití i ve výbušném prostředí a kalibrace při jeho výrobě, kterou již není nutné nadále provádět.
- Digitální tloušťkoměry: K vyšší kategorii náleží digitální tloušťkoměry, vyznačující se vysokou přesností. Vyšší modelové řady disponují statistikou nebo statistikou se záznamem a přenosem do PC s tiskem protokolů a jejich archivací. Pro feromagnetické podklady, které jsou běžnější, se používají přístroje s F sondou, pro nemagnetické podklady jsou pak přístroje s N sondou a jsou k dispozici i sondy kombinované FNF, které lze použít na oba typy podkladů. U těchto digitálních přístrojů je možné volit i typ sondy, zdali má být vestavěná do přístroje, nebo oddělená na kabelu. Rovněž lze vybrat z velkého výběru sond pro různé aplikace.
- Destruktivní metoda: Je možné použít destruktivní metodu s proříznutím povlaku k podkladovému materiálu a vestavěným mikroskopem lze odečíst tloušťku tohoto povlaku a zároveň zkontrolovat přípravu podkladu, zdali bylo například provedeno abrazivní tryskání.
Měření přilnavosti (adheze)
I zde se nám naskýtá několik možností kontroly, či chceme-li to nazvat zkouškami:
- Mřížková zkouška: Provádí se dle ČSN ISO 2409. Každý z těchto způsobů je vhodný na různá použití, ale u vícebřitého nože je předpoklad rovného nezakřiveného podkladu o dostatečné ploše cca 40 x 40 mm. Výhodou je provedení všech řezů v jednom směru jedním krokem.
- Zkouška odtrhem: Mechanický přístroj utrhne přilepenou panenku (váleček) od naaplikovaného podkladu. Na stupnici či displeji je možné odečíst přesnou hodnotu adheze v MPa. Zkouška se provádí dle ČSN ISO 4624.
Měření viskozity
Další z nepostradatelných pomůcek je průtokový (viskozitní) pohárek. Tento pohárek slouží ke zjištění výtokové doby různých kapalin, v našem případě nátěrových hmot. Je-li výtoková doba z pohárku po úpravě barvy naředěním stejná jako u předchozí, měla by být zajištěna stejná kvalita aplikace ať nátěrem nebo stříkáním, tzn. při stejném nástřiku bude stejná tloušťka naaplikovaného filmu.
Čtěte také: potíže s navigací na telefonech
Kontrola špatně přístupných míst
Někdy je nutné zjistit, jak jsou upraveny dutiny a špatně přístupná místa a to nejlépe zrcátkem. Trh nabízí řešení: teleskopické držátko s kloubem ukončené malým zrcátkem. Velmi praktické řešení pro uvedená místa za přijatelnou cenu.
Důležité faktory pro úspěšnou aplikaci
Teplota a vlhkost
Lakovat nelze při dešti, mlze nebo tvorbě kondenzační vody a větru s obsahem prachu. Naplánujte si tedy lakýrnické práce podle předpovědi počasí. Nátěrové práce byste měli provádět alespoň při 5 °C a podklad by měl mít alespoň teplotu 3 °C nad rosným bodem. Během aplikace fasádních nátěrových nebo omítkových hmot je ideální, aby se teplota podkladu a okolního prostředí pohybovala mezi + 10 °C až + 25 °C. Relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 40 - 80 %. Je-li čerstvý nátěr vystaven přímému slunci, může se „spálit“, při prudkém dešti může dojít k jeho vyplavení, při mlhách a vysoké vlhkosti vzduchu špatně zasychá a mohou vznikat barevné mapy. Při rychlém zasychání omítky mohou vznikat rozdíly ve struktuře, může být patrné napojování apod. Nátěry je možné provádět tehdy, pokud je objektová teplota (teplota natíraného povrchu) minimálně 3 °C nad teplotou rosného bodu měřené v těsné blízkosti natíraného předmětu.
Ředění a míchání
Při aplikaci je nutné dodržovat ředění nátěrové hmoty udávané výrobcem na etiketě nebo v technické dokumentaci nátěrové hmoty. Máte-li barvu v několika menších obalech a záleží vám na přesném odstínu, je výhodnější přelít barvu do větší nádoby, dokonale promíchat, a teprve poté přikročit k vlastní úpravě, tj. ředění.
Pokud používáte nátěrové hmoty z více nádob, smíchejte je v prázdné 10litrové nádobě, abyste zajistili konzistentní barvu i v případě, že mezi jednotlivými plechovkami barvy existují drobné rozdíly.
Počet vrstev
Nátěr se provádí po důkladném zaschnutí penetrace nebo předchozí vrstvy, obvykle dvakrát. U některých velmi sytých odstínů nemusí vždy stačit pro dokonalý výsledek 2 vrstvy. Odstíny se sníženou krycí schopností mohou vyžadovat více nátěrů. Nátěr fasádní barvou se provádí po důkladném zaschnutí penetrace nebo předchozí vrstvy, obvykle dvakrát.
Ochrana okolních ploch
Důležité je ochránit okna, dveře, okapy, obložení soklů a další nenatírané nebo jinak ošetřené plochy před možným potřísněním barvou pomocí zakrývacích fólií a pásek. Přesuňte veškerý venkovní nábytek mimo prostor, který má být stříkán. Odstraňte veškeré předměty, které mohou viset na plotě, jako jsou věšáky na rostliny nebo mřížky, a ponechte dostatek prostoru pro vaše nástroje a vybavení. Zakryjte všechny okolní keře, rostliny nebo povrchy, které chcete chránit, plastovými plachtami, abyste zabránili rozstřiku. Pokud budete potřebovat přístup na dvůr sousedů, nejprve si s nimi promluvte a nezapomeňte chránit i jejich majetek, zahradní úpravy a dům.
Výběr a tónování barev
Dobrý výsledek nezaručí jen nákup kvalitní barvy, ale také výběr vhodného odstínu či barevné kombinace. Častokrát není jednoduché rozhodnout a zorientovat se ve velké nabídce odstínů ze vzorkovnic pro tónovací stroje, široké odstínové škále tónovacích přípravků či hotových výrobcem probarvených kolekcí interiérových nátěrů. Pečlivě volte barevný odstín. Odstín na velké ploše s rozdílnou zrnitostí povrchu a za denního světla vypadá jinak, než barevný odstín na malé plošce vzorníku pod umělým osvětlením. Rozhodování a výběr ideální kombinace usnadní COLOR SIMULATOR 3.0 nabízející širokou škálu moderních odstínů pro simulaci vzhledu interiérů a fasád. Velký výběr barevných odstínů a jejich kombinací vhodných do exteriéru či interiéru nabízí tónování na tónovacích strojích ve specializovaných prodejnách. Tento způsob tónování zajistí také „opakovatelnost“ barevných odstínů. Doporučujeme proto obrátit se na tónovací místa systému HET Multimix, kde vám odborně vyškolený personál nabídne výběr odstínů z moderních vzorkovnic, poskytne praktické rady a na počkání zvolenou barvu také natónuje. Tekutými tónovacími barvami HETCOLOR nebo použitím přípravků KOLORKA FORTE docílíme harmonického sladění povrchu stěn s dalšími fasádními nebo interiérovými prvky. Tónovací barva HETCOLOR a přípravek KOLORKA FORTE nabízí velkou škálu barevných odstínů a snadné tónování. Poměr tónovací barvy a bílého základu (interiérové nebo fasádní barvy) k dosažení požadovaného odstínu zjistíte na víčku HETCOLORU, rovněž u koncentrovaného pigmentového přípravku KOLORKA FORTE nalezneme dávkování v návodu na etiketě. Odstíny dělíme na teplé a studené.
Spotřeba nátěrových hmot
Pro výpočet potřebného množství fasádní barvy je nezbytné brát v úvahu nejen přesný výpočet natíraných ploch (m2), ale také hrubost a savost povrchu, techniku nanášení a řemeslnou zručnost zpracovatele. Skutečná spotřeba u nátěrů strukturních podkladů, např. břízolitových omítek, může být i několikanásobně vyšší než spotřeba teoretická.
Penetrace
Výběr správné penetrace je důležitý pro finální vzhled nátěrů. Pod tenkovrstvé omítkoviny je nutné použít univerzální pigmentovanou penetraci UP-GRUND. Stále je poměrně častým jevem napouštění podkladu vápenným pačokem. Sádrokartonové desky, sádrové stěrky, sádrové omítky a méně savé, případně velmi hladké povrchy penetrujeme nejlépe univerzální pigmentovanou penetrací UP-GRUND, která má velmi dobrou přilnavost k natíranému povrchu a vytváří kvalitní adhezní můstek pro další vrstvy nátěrových hmot.
Aplikační specifika pro různé materiály
- Dřevo v exteriéru: Při nátěrech dřevěných prvků ve venkovním prostředí musíme věnovat zvláštní pozornost vodorovným plochám, na kterých zůstává stát voda (např. spodní okraj okenních rámů).
- Kovy v exteriéru: Při nátěrech kovových prvků ve venkovním prostředí musíme věnovat zvláštní pozornost vodorovným plochám, na kterých zůstává stát voda (např. okenní parapety).
- Omítky: Pro nátěry mírně navlhlých omítek volíme vždy nátěrovou hmotu s nejnižším difúzním odporem. Při aplikaci disperzních, a to především omyvatelných a strukturních nátěrů na starší nedisperzní malby v interiéru, může dojít zvláště při nanášení válečkem k jejich loupání (nabalování na váleček) nebo k popraskání po zaschnutí.
Technická dokumentace a normy
Poslední kategorie sice není možné nazvat technikou, nicméně je velmi důležitá pro povrchové úpravy obecně. Touto kategorií jsou alespoň základní normy a dokumentace nátěrových hmot. Pro nátěrové hmoty je bezpodmínečně nutná technická dokumentace (technický list a bezpečnostní list). Bez těchto materiálů není možné s nátěrovými hmotami pracovat, aniž by byl zaručen alespoň kvalitní povlak. Před zahájením práce je nutné seznámit se důkladně s údaji na etiketě výrobku a s technickou dokumentací použitých nátěrových hmot. V průběhu prací je nutné postupovat v souladu s pokyny výrobce.
Bezpečnostní upozornění
Kdykoliv používáte stříkací zařízení, přijměte náležitá bezpečnostní opatření, buďte ostražití a dávejte pozor na potenciální nebezpečí. Používejte ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, ochranné brýle, pracovní oděv pro stříkání (kapuce), klobouk, vhodnou obuv, prachové masky a respirátory. Ujistěte se, že je zajištěno dostatečné větrání. Pokud malujete v blízkosti spotřebičů, vypněte je. Nátěry by se neměly provádět na přímém slunci a v průvanu z důvodů rychlého zasychání vrchních vrstev nátěrové hmoty. Pokud k tomu dojde, dochází k pomalému odtěkávání rozpouštědla ze spodních vrstev a nátěr je delší dobu měkký.
tags: #aplikace #naterovych #latek #průvodce