Rodák ze Šumperka, Aleš Valenta, se stal synonymem pro akrobatické lyžování a je považován za jednoho z největších sportovců České republiky. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s průkopnickým skokem - trojným saltem s pěti vruty, které mu vyneslo olympijské zlato a zapsalo ho do historie.
Od gymnastiky k akrobatickému lyžování: Cesta šampiona
Aleš Valenta svou sportovní kariéru nezačínal na sněhu s lyžemi na nohou, nýbrž na dřevěných parketách a žíněnkách nedaleké tělocvičny. Byl nadějným gymnastou, jenže kvůli odchodu svého trenéra toho musel nechat. Od sportu však odejít nechtěl. Pohybový talent, cílevědomost a píle mu to nedovolily. Přešel na atletiku, ale ani ve světě tartanových drah příliš dlouho nevydržel.
Díky kamarádovi se dostal k lyžování. Původně se věnoval kombinaci, pak ale přesedlal na skoky. Bylo mu patnáct let, když začínal s akrobatickým lyžováním. Oproti soupeřům měl nevýhodu, většina jich dělala akrobatické lyžování odmalička. Valenta však dokázal dokonale využít sílu, mrštnost a pohybové návyky získané z předchozích sportů.
Pro něj to bylo zpočátku relativně jednoduché, protože oddíl akrobatického lyžování v Šumperku byl velmi silný - a je tam dodnes. Měli letní areál, kde skákali do vody, takže si mohl rovnou vyzkoušet, jaké to je lítat s lyžemi.
Dále už to bylo složitější. Odjel na závody do Vídně a měl štěstí, že potkal ty správné lidi ve správný čas. I když nevyhrál, nabídli mu, že tam může trénovat zadarmo. Přestěhoval se do Bratislavy, na kole dojížděl do Vídně, trénoval, dělal kamelota, pěstoval růže. Celý proces byl trnitý, ale obohacující pro jeho osobní růst. Když začal být lepší, mohl se přestěhovat do Vídně a později do Švýcarska. Letní tréninky jsou alfa a omega tohoto sportu.
Čtěte také: Izolace od MUSIL spol. s r.o.
První salto: Nezapomenutelný zážitek
Silnější než první salto bylo první rozjetí. Stál v Šumperku na můstku z lešení, který se kýval ze strany na stranu asi o 50 cm. Jako gymnasta se ptal trenéra: „Láďo, co mám dělat?“ A on jen: „No, jeď a skoč.“ Valenta se dál ptal: „A co přesně mám skočit?“ Rozjel se po kartáčích do vody a přežil - byl to silný zážitek. První salto je nezapomenutelné, protože otočení přes hlavu prostě nejde vymazat z paměti.
Navíc za Valentových začátků se začínalo dopředným saltem, protože tělo je přirozeně nastavené dopředu - všechno od kloubů po rozsahy je víc směrem dopředu než dozadu. Takže i když vás můstek obrátí, jdete logicky dopředu. První salto bylo do vody, a pak přišlo první na sněhu. Trenéři v té době nebyli úplně na výši, takže nikdo pořádně neukázal, kam dát ruce při dopadu. Když se po víkendu vrátil domů, měl na obou rukách sádru - natáhl si zápěstí tím, jak si neustále dával ruce dozadu.
Vzestup mezi elitu a historické vítězství v Salt Lake City
Do Světového poháru poprvé nakoukl v roce 1993 ve svých dvaceti letech. Zpočátku to měl mezi elitou složité, postupně se ale dral našlapaným pořadím dopředu a po dvou letech už se poprvé probojoval do TOP 10. V roce 1997 se dvakrát umístil na čtvrté pozici, na první medaili si ale měl ještě nějaký ten rok počkat. Že bude dosažení cenného kovu dost možná jen otázkou času, přesvědčil Valenta na svých prvních olympijských hrách v Naganu.
Na olympijských hrách v Naganu 1998 obsadil Aleš Valenta čtvrtou příčku, což byl jeho druhý nejlepší výsledek v kariéře na světovém šampionátu. O rok později na mistrovství světa v Meiringenu skončil pátý. Hned následující sezonu už na bednu pro trojici nejlepších závodníků poprvé v kariéře vystoupal, když na Světovém poháru v Austrálii vybojoval premiérové stříbro. Natrvalo se pak usadil ve světové špičce a v prestižním seriálu pravidelně útočil na ty nejlepší příčky.
Životní sezóna 2002 a tajný trumf
Životní sezona přišla v roce 2002. V šesti závodech Světového poháru hned třikrát doskočil na stupně vítězů. Na olympijské hry do Salt Lake City odjížděl s tajným trumfem. Měl připravený skok, který nepředvedl ještě žádný závodník v historii akrobatického lyžování. Věnoval mu dlouhé měsíce příprav, poctivě si ho vypiplával na tréninku, nikdy před tím ho při závodu neskočil.
Čtěte také: Realizace zámkové dlažby
V konkurenci pětadvaceti nejlepších závodníků světa, kteří se sešli pod pěti kruhy, musel však nejprve projít ošidnou kvalifikací. Vstupenku do finále si mohlo vysloužit pouze dvanáct nejúspěšnějších. A Valenta první krok k vysněnému úspěchu zvládl, když v kvalifikaci obsadil osmou příčku. Přikoval tak k televizním obrazovkám miliony českých diváků, kteří ve většině sledovali akrobatické skoky snad vůbec poprvé v životě.
Trojné salto s pěti vruty: Zlatý skok
Salt Lake City, olympijské hry, rok 2002. Bylo to ohromný risk. Svou tajnou roky připravovanou zbraň si akrobatický lyžař Aleš Valenta schoval až na druhé kolo olympijského finále. Neskočil ji nikdy předtím a ani už nikdy potom. Pohledem zkontroloval trenéra mohutně gestikulujícího kdesi pod ním, poté zrak odvrátil stranou a chvíli se jen díval do dáli, ve tváři odhodlaný výraz, v hlavě si promítal provedení skoku, který svou náročností daleko převyšoval veškeré zavedené meze akrobatického lyžování. Následovalo poslední rychlé protažení, rázný výdech a pak už se spustil z ďábelsky strmého svahu. Cestou dolů si ještě stačil oběma rukama upravit žluté brýle, poskočil si, snad aby sám sobě dodal kuráž, a nasměroval lyže k odrazovému můstku.
V prvním finálovém pokusu Valenta vsadil na jistotu a zvolil jednodušší skok, který ho ale nadále udrží v boji o medaile. Svůj záměr zvládl bez problémů a od rozhodčích si vysloužil 127,04 bodu, což mu stačilo na průběžnou pátou příčku s minimálním odstupem na soupeře před ním. Na vedoucího favorizovaného Američana Bergousta ztrácel 3.34 bodu. Že ale v rozhodujícím skoku vytasí takovou zbraň, nečekal nejspíš vůbec nikdo.
Přitom skok, který změnil historii akrobatického lyžování, byl do jisté míry i dílem náhody a vlídného rozmaru počasí. Povětšinu závodního dne panovalo v americkém středisku Deer Valley slunečné počasí, ve kterém by se Valenta do odvážného kousku nepustil. Těsně před začátkem druhého kola ale ostré horské slunce zahalily mraky. „Podmínky byly ideální, a tak jsem se pro ten skok rozhodl,“ vzpomíná Valenta.
Vymrštil se na odrazovém můstku a v následujícím zlomku okamžiku vyrazil celému sportovnímu světu dech. Vrut. Salto. Vrut. Vrut. Salto. Vrut. Vrut. Salto. I přes drobné problémy s dopadem Valenta svůj životní skok ustál. „Je to táááááám,“ hulákal do mikrofonu komentátor České televize Petr Svěcený, zatímco český reprezentant vítězoslavně natáhl obě ruce k nebi. Ujel ještě pár metrů, aby se svalil na zem a chytil se za hlavu.
Čtěte také: jak vybrat správné samořezné vruty
Za trojné salto s pěti vruty si vysloužil 129.98 bodu, v součtu s prvním kolem měl na kontě 257,02 bodu a čekal, na jakou reakci se zmůžou jeho šokovaní soupeři. I díky chybám protivníků v čele s favorizovaným Bergoustem, který svůj druhý pokus nezvládl, se nakonec český reprezentant mohl naplno oddat oslavám olympijského zlata.
Po Jiřím Raškovi a hokejistech z Nagana se Valenta zasloužil o třetí zlatou medaili pro Českou republiku ze zimních olympijských her. Bylo to nejen olympijské vítězství, ale i zápis do dějin. Skokan ze Šumperka předvedl něco, co před ním nikdo na světě.
Mistrovství světa 2003: Sedmé místo a pět vrutů
Olympijský vítěz Aleš Valenta obsadil na mistrovství světa akrobatických lyžařů v americkém Deer Valley sedmé místo. Na můstcích, kde loni získal olympijské zlato, tentokrát se svým unikátním trojným saltem s pěti vruty neuspěl. Skok se mu nevydařil a po dopadu skončil na zádech. Z vítězství se v sobotním závodu za umělého osvětlení radoval Rus Dmitrij Archipov. Druhý stupínek obsadil běloruský skokan Alexej Grišin a bronz získal kanadský akrobat Steve Omischl.
„Osobně jsem víc spokojený než nespokojený, i když očekávání bylo určitě o něco vyšší. Především jsem rád, že jsem skočil pět vrutů," zhodnotil Valenta závod pro ČTK. Pět vrutů do soutěže zařadil po jediném a prvním tréninkovém skoku v sezoně. „Je to pro mě malé vítězství, i když jsem sedmý," uvedl Valenta.
V prvním kole předvedl trojné salto se čtyřmi vruty, ale skok musel přibalit. „Měl jsem malou rychlost," řekl akrobat. Dostal nižší známky za provedení a figuroval na sedmém místě. Útočit na stupně vítězů chtěl stejně jako před rokem ve druhém kole trojným saltem s pěti vruty. Skok s koeficientem obtížnosti 4,850 bodu skáče na sněhu jako jediný na světě. Valenta začal skok rázným odrazem a dostal se vysoko do vzduchu. „Musel jsem hned začít strečovat. Propínal jsem, co jsem mohl," popsal, jak skok ve vzduchu korigoval. Jenomže byl stále vysoko, trenér už mu nekřikl a akrobat pozdě zjistil, že nemůže dobře přistát. „Přetočil jsem se v ose a dopadl na záda. Odrazil jsem se a sjel dolů. Udělal jsem chybičku," řekl.
Sedmé místo je jeho druhý nejlepší výsledek v kariéře na světovém šampionátu. Lépe skončil pouze před čtyřmi lety ve švýcarském Meiringenu, kde byl pátý. „Sedmé místo není špatné a nepovažuji to za velké zklamání," usoudil Valenta. Narozdíl od něj dokázala na své olympijské vítězství navázat Australanka Alisa Camplinová. Zlato získala díky známce 207,31 bodu.
Výsledky Mistrovství světa v Deer Valley 2003
| Pořadí | Závodník (Země) | Body (1. kolo + 2. kolo) |
|---|---|---|
| 1. | Archipov (Rus.) | 259,65 b. (130,16 b.+129,49) |
| 2. | Grišin (Běl.) | 257,98 (132,61+125,37) |
| 3. | Omischl (Kan.) | 251,20 (123,71+127,49) |
| 4. | Ablajev (Ukr.) | 232,57 |
| 5. | Kravčuk (Ukr.) | 232,15 |
| 6. | Peterson (USA) | 225,73 |
| 7. | Valenta (ČR) | 214,51 (119,70+94,81) |
| 8. | Bergoust (USA) | 213,59 |
| 9. | Ou Sien-otao (Čína) | 212,48 |
| 10. | Rak (Běl.) | 208,83 |
Výsledky Ženy:
| Pořadí | Závodnice (Země) | Body |
|---|---|---|
| 1. | Camplinová (Austr.) | 207,31 |
| 2. | Bauerová (Kan.) | 204,47 |
| 3. | Dionneová (Kan.) | 192,05 |
| 4. | Brennerová (Kan.) | 189,41 |
| 5. | Kuo Sin Sin (Čína) | 184,28 |
| 6. | Zukalová (Rus.) | 176,58 |
| 7. | Korolevová (Rus.) | 167,47 |
| 8. | Reedová (USA) | 163,59 |
| 9. | Leuová (Švýc.) | 162,24 |
Život po sportovní kariéře: Nové výzvy a Acrobat Park
I když v kariéře ještě pět let pokračoval, zlatý skok už nikdy nezopakoval. S akrobatickým lyžováním musel Aleš Valenta seknout kvůli enormním potížím se zády v roce 2007. V této době už měl mimosportovní kariéru dávno nastartovanou. „Už jsem provozoval sportovní centrum Acrobat Park. Věděl jsem, že se mu budu věnovat," říká Valenta. Provozuje areál pro akrobatické lyžování a snowboarding ve Štítech, který otevřel krátce po olympijském triumfu.
Valentovo jméno, které se objevilo celkem na třech olympiádách (v Naganu 1998 byl dokonce čtvrtý, v Turíně 2006 skončil na 21. místě při obhajobě zlata), se ani ve sportovním důchodu ze světel reflektorů nevytratilo. Naopak. Jeho tvář a hlas už sice jako dřív nebyly v každé druhé reklamě, objevovaly se však jinde.
Po zlatém skoku se Valentovi změnil i život osobní. Nedlouho po návratu z USA se v přímém přenosu pořadu Prima jízda seznámil s jeho moderátorkou Elen Černou a o rok později se vzali. „Elen mi byla v moderování tou nejlepší učitelkou a velkou rádkyní. Když jsem na začátku přišel do rádia, byl jsem úplný nováček a měsíc mluvil jen do zdi."
V roce 2008 Valenta moderoval anketu Sportovec roku, kterou o šest let dříve sám vyhrál. A tím začala nová etapa jeho života. Otevřený pohodář, co na sebe vše vykecá, se stal hvězdou éteru. Kousek od Muzea, v Legerově ulici, sídlí už od devadesátých let rádio Frekvence 1. Sem roky jako moderátor chodí Aleš Valenta. Dnes ve svém výcvikovém areálu v Šumperku nabízí zázemí světovým šampionům v akrobatickém lyžování a dělá marketingového ředitele ve společnosti H2 Global Group, která vyrábí jak doplňky stravy, tak i přístroje pro inhalaci. „Jsem teď extrémně zaneprázdněný, dělám marketing kolem využití molekulárního vodíku. Pomáhá hojivým procesům v těle, dá se využít při pěstování zeleniny ve vodě, je kolem toho spousta výzkumů a mě to baví."
Budoucnost akrobatického lyžování a mladé talenty
„Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Na otázku, zda bývá při zimních olympiádách melancholický, odpovídá: „Vůbec ne. Nekoukám na to, abych si připomínal svůj skok. Jsem muž přítomnosti a budoucnosti. Časy v Salt Lake City ale byly skvělé."
Valenta zažil dohromady tři olympiády - Nagano, Salt Lake City a Turín. Nagano bylo jedinečné. Olympijská vesnice dokonale splňovala to, co na olympiádě máte zažít - potkávání se s jinými sportovci, mít možnost vidět jiné sporty a disciplíny. To vše se v Naganu naplnilo. V Salt Lake City už bylo času míň, ale pořád to bylo fajn. A nejhorší bylo v tomto směru Turín, kde byli sportovci rozesetí po celé severní části Itálie.
Na otázku, proč ani po více než 20 letech od Salt Lake City nepřišel žádný další Valenta nebo Valentová, odpovídá: „Je to příliš složitá disciplína na to, aby bylo jednoduché někoho rychle vychovat. Je pravda, že v době, kdy jsem vyhrál, na to nebylo freestylové lyžování vůbec připravené. Zájem byl veliký, ale chyběli trenéři, kluby, takže se to nepodařilo úplně podchytit."
Možná se ale blýská na lepší časy. V Itálii má Valenta svoji svěřenkyni Adélu Měrkovou a bude tam taky Nikolas Novák, kterému pomáhá k úspěchu. „Přesně tak, my jsme Nikolase tak říkajíc nakoupili. Původně byl v americké reprezentaci, ale kvůli zranění se do ní už nedostal. Jeho rodiče, kteří jsou Češi a emigrovali, nás oslovili s otázkou, zda by Nik mohl reprezentovat Česko. Skáče nejvyšší obtížnost, takže jsme ho samozřejmě přijali a podporujeme ho - finančně i organizačně. Jeho tatínek je jeho trenérem, takže péče o něj je kompletní. Adéla je naopak z naší líhně a drží rekordy."
Na otázku, zda učí Nikolase českou hymnu, kdyby náhodou, Valenta s úsměvem dodává: „Bylo by to hezké, ale jeho ambice nejsou úplně na první desítku. Skáče to, co skáče, a ti nejlepší na světě zvládají ještě těžší skoky."
Když se Valenta dívá na někoho, kdo skáče na trampolíně, zaměřuje se na to, zda má sportovec přehled a kontrolu nad svým tělem. „Nepotřebuji vidět u sportovce, že dělá dvojná salta nebo nějaké bláznivé věci. Musím vidět, že to má pod kontrolou, a v té chvíli se s ním dá pracovat. Ti, které teď máme v juniorských reprezentacích, jsou všichni bývalými gymnasty, kteří přicházejí s tím, že kontrolu nad svým tělem mají."
Proč zrovna gymnastika? „Je to univerzální a mnohostranný sport, který správně nastaví tělo a později se hodí pro cokoliv. Gymnastika, stejně jako atletika, dává dětem nejvíc, co se týká obratnosti, vytrvalosti a celkové kondice. Kotouly, přemety, cokoliv přes hlavu - gymnastika vás naučí vše. Pro mě je to základ všech sportů. Samozřejmě pokud člověk dosáhne vysoké úrovně, tělo se trochu degeneruje, silné svaly mohou brzdit růst, takže už nemůže být třeba vysokým basketbalistou. Ale v začátcích je gymnastika naprosto nezastupitelná."
tags: #ales #valenta #akrobaticke #lyzovani #5 #vrutu