Ztužující věnec je klíčovou součástí hrubé stavby, jehož hlavním úkolem je ztužení budovy ve vodorovném směru a přenos vodorovných zatížení. Slouží k zvýšení tuhosti zdiva, které by jinak po dosažení určité výšky mělo tendenci vychylovat se ze svislé osy. Pomáhá také zachytit a rozložit vodorovné namáhání zdiva, které vzniká například působením větru či otřesů.
S pozedním věncem se nejčastěji setkáte nejen u nosného zdiva každého podlaží objektu, ale také například u opěrných zídek. Jeho funkce je nenahraditelná, a proto by se jeho realizaci měla věnovat patřičná pečlivost.
Typy ztužujících věnců
Z praktického hlediska rozeznáváme tři základní typy věnců:
- Ocelové
- Železobetonové
- Železobetonové prefabrikované
V současné době se nejčastěji setkáme s monolitickým a prefabrikovaným věncem, zejména u montovaných rámových konstrukcí.
Ztužující věnce se skládají ze dvou základních stavebních materiálů: betonu a ocelové výztuže. Tyto materiály "spolupůsobí" a tvoří tzv. železobeton - železobetonový věnec. Výztuž je tvořena z podélných prutů (tlačené a tažené výztuže) a z třmínků obdélníkového nebo čtvercového tvaru (smyková výztuž). Předností oceli oproti betonu je vysoká pevnost v tahu. Samotný beton by nedokázal přenést vzniklé tahové síly, proto se do něj vkládá ocelová kostra (výztuha).
Čtěte také: Postupy pro opravu betonu
Materiály a správné navržení věnce
Pozední věnec nejvíce ovlivníte výběrem správného typu betonu a oceli. Beton by měl být předepsán projektovou dokumentací, například C 16/20 či C 20/25. U betonu je vhodné zvolit třídu C 20/25 S1, či C 20/25 S3. Ocel zajistí konstrukci pevnost v tahu. Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování. Obecně platí, že železobeton je tím trvanlivější, čím lépe jsou pruty chráněny proti korozi.
Správné navržení statiky stavby je nejdůležitější částí projektové dokumentace. Správné navržení a položení pozedních věnců vyžaduje podrobnou znalost stavebních plánů a velké množství statických výpočtů. V tomto článku se seznámíme pouze s jednoduchými ztužujícími věnci u staveb nenáročných (rodinné domy, garáže, sklepy). Rady zde uvedené jsou všeobecného a hlavně informativního charakteru a je potřeba je prokonzultovat se svým odborným poradcem (projektantem, statikem, odbornou osobou).
Věncový trám musí plynule sahat od jednoho rohu domu k druhému a měl by tvořit v rámci jednoho podlaží jeden celek (v případě větších staveb s dilatačními spárami).
Výztuž a její role
Ve věnci je výztuž 4x R14, celá provařená a zalitá betonem C35. U ohýbaného prvku vznikají vlivem posouvajících sil dvě hlavní napětí: tahové a tlakové. Tlakové napětí bezpečně přenese beton a z hlediska smykového namáhání nás zajímá napětí tahové, které způsobuje tahové trhliny v průřezu. Působením tahových napětí se začínají od líce podpory objevovat smykové trhliny. Tahová napětí mohou být zachyceny pouze betonem (u velmi malých posouvajících sil), nebo betonem a třmínky, nebo betonem, třmínky a ohyby (u velkých posouvajících sil).
"Hupy" roznášejí smykové namáhání. Jde o 2x Roxor ve tvaru protaženého "M" - včetně patek na tomto písmenu. Sešikmení pod úhlem 60 stupňů z každé strany. Je to především pro vznesení váhy do horní části materiálu na levé a pravé straně trámu. Umístí se do střední části trámu.
Čtěte také: Postup opravy betonového chodníku
Realizace a betonáž věnce
Při provádění věnce se nejprve připraví na místě samotné bednění, následně se uloží výztuž dle návrhu a kladečského plánu a nakonec se přikročí k betonáži. Betonáž věnce je časově relativně náročná, zvlášť, pokud se bednění rozhodnete vyrábět sami.
Tradiční způsob bednění
Betonáž věnce se tradičně dělala pomocí dřevěného bednění. Pomocí desek nebo později OSB desek se vytvořila na poslední řadě cihel „vana“, do které se umístila armatura a vše se pak zalilo betonem. Postupovat takto můžete i dnes, jenže příprava bednění je časově dosti náročná. Započítáte-li cenu času a materiálu, může se vidina úspor velmi rychle rozplynout. Navíc, pokud se rozhodnete pro výrobu bednění svépomocí, musíte pracovat velmi pečlivě. U věnce je zásadní dodržení roviny a dobře provedená armatura. Beton je nutné nechat v bednění dobře vytvrdnout, až pak můžete desky (bednění) ze stěny sundat. Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken tl. 24 mm.
Použití věncovek
Pokud se nechcete na stavbě moc trápit, vyberte si zdivo, respektive firmu, která jej nabízí tak, aby dům fungoval jako smysluplný celek. Součástí takového stavebního systému jsou i takzvané věncovky. Jedná se o výrobky, které podstatně urychlují betonáž věnce. Věncovky jsou vyrobeny podobnou technologií jako keramické tvárnice, ale jsou užší a mají podlouhlý tvar. Můžete tak snadno vytvořit bednění, které se stává pevnou a trvalou součástí stavby. Úspora času, a tím pádem i nákladů, je díky věncovkám obrovská.
Věncovky lze použít jako skryté bednění, což ve výsledku usnadňuje jak přípravu před betonáží, tak i odbedňování. Manipulace s věncovkami je velice snadná (hmotnost jedné věncovky Liapor odpovídá cca 6-7,5 kg). Jednotlivé tvarovky se kladou ve vodorovném směru po obvodové nosné stěně vedle sebe na suchu do plného maltového lože, případně na lepidlo. Do jednoho běžného metru se použijí 4 ks věncovek. Do věncovek se poté vkládá výztuž a na závěr se provádí betonáž, před níž je vhodné povrch tvarovek mírně navlhčit vodou pro lepší přilnavost betonu. K zalévání věnců se nejčastěji používá beton třídy C 16/20. Tímto práce končí a stačí jen počkat, až beton vytvrdne. S věncovkami odpadají další práce jako sundavání a likvidace bednění.
Konzistence a zpracování betonu
V průběhu stavby je třeba beton hutnit, aby správně obalil celou výztuž. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory. Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2-3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti. Pokud betonáž proběhne v optimálních podmínkách, lze pokračovat ve stavbě zhruba po jednom týdnu.
Čtěte také: Jak opravit betonové schodiště
Betonový věnec slouží zároveň jako překlad nad okny o šířce až 2,6m. Zavlhlý beton u mě budí jisté obavy. Je podle vás výše uvedený postup běžný a plnohodnotný, nebo bych měl raději volit litý a vibrovaný beton namísto kýblovaného a pěchovaného? Mají výrazně jiné vlastnosti, pokud se jedná o stejný typ betonu? Např. C20/25 S1 vs. C20/25 S3.
Specifické případy realizace věnců
- U stropů s vložkami MIAKO: Věnce musí být u obvodových i vnitřních nosných stěn na úrovni stropu a výztuž stropu a věnce se spojuje.
- U HURDIS stropů: Lze věnec provést v úrovni stropu a nosníky pokládat přímo na zdivo, nebo naopak věnec provést pod úrovní stropu a nosník položit na věnec - tato varianta se používá zejména u nosných zdí z plných cihel.
- U dřevěných stropů: Trámy se pokládají na ztužující věnec.
Tepelná izolace věnce
Ačkoliv má beton vynikající vlastnosti, v některých případech pokulhává. V místě ztužujících věnců totiž dochází k tepelnému oslabení konstrukce. Aby se z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací. Její tloušťka je závislá na několika faktorech - typu nosné stěny, druhu a umístění tepelné izolace, velikosti věnce. Tloušťka izolace věnce se pohybuje od 0-140 mm (u objektů bez celoplošného zaizolování použijte alespoň 100 mm). Případně Lignopor -> polystyren s dřevocementovou deskou/heraklitem.
Na obrázku jsou znázorněny 3 způsoby, jak je možné izolovat věnec:
- Věnec s použitím věncovky: Ideální řešení, jak si vytvořit bednění pro betonové stropy.
- Zateplení pouze věnce bez věncovky: Nejméně vhodné řešení z uvedených variant zateplení.
- Dodatečné zateplení celé fasády: Optimální izolace věnce a samotného objektu. Nutné bednění při výstavbě betonového stropu. Osazení a ukotvení bednění je v tomto případě velmi náročné.
Další výhodou promyšlených věncovek je jejich integrovaná tepelná izolace. Už žádné lepení polystyrenu ani jiné zdržovačky. Věncovky stačí na místo přilepit pomocí speciální pěny, dovnitř instalovat armaturu a můžete betonovat. Na místo se lepí systémovou pěnou Heluz, což celou stavbu ještě více zrychlí a zjednoduší. Heluz vyrábí zdivo, které už nepotřebuje žádné dodatečné zateplení a věncovky RAPID do této koncepce dobře zapadají.
Srovnání metod izolace věnce
| Metoda izolace | Výhody | Nevýhody | Doporučení |
|---|---|---|---|
| Věnec s věncovkou | Integrovaná izolace, rychlá montáž, snadná manipulace, úspora času a nákladů | Vyžaduje specifické věncovky | Ideální pro rychlou a efektivní výstavbu |
| Zateplení pouze věnce bez věncovky | Nízké počáteční náklady na materiál | Nejméně účinné, složitější bednění, riziko tepelných mostů | Nedoporučuje se pro optimální izolaci |
| Dodatečné zateplení celé fasády | Komplexní izolace celého objektu, optimální eliminace tepelných mostů | Vyšší počáteční náklady, složitější a časově náročnější | Nejlepší pro celkovou energetickou účinnost |
tags: #5cm #betonoveho #vence #bez #izolace #informace