Všechny vás moc zdravím,

dnes tu jsem s naším dalším pokrokem. Čert ani práce kolem domu a zahrady nikdy nespí. A to, že jednou přijdou na řadu původní budovy na našem pozemku se vědělo. Trochu to uspíšilo krupobití, které nám před 2 roky rozbilo střechu nad dílnou a garáží. A nikdo se nechce ke stolnímu tenisu brodit louží nebo čekat, až se propadne střecha nad zaparkovaným autem, protože jsou trámy pod vodou nebo sněhem.

Jenda udělal nad dílnou střechu novou, plechovou. A když už byla nová střecha a do dílny nezatékalo, rozhodli jsme se ji přepažit a jednu polovinu vyhradit jako hernu a posilovnu. Nová krytina přišla i nad garáž. A co s přístavkem, který je na konci pozemku, v jedné části je malá místnost a za ní druhá, sloužící jako kurník s dveřmi na sousední pozemek, ke kterému jsme se nemohli dostat, protože nad přístavky byl také sklad sena a nepořádku. Rozhodnutí padlo: všechno půjde pryč a my si pohrávali s myšlenkou na skleník. Žádný velký projekt nebyl, prostě jsme šli krok po kroku a vše vymýšleli za pochodu.  Dokonce se mi podařilo najít fotku, kde krásně vidíte onen přístavek úplně vlevo, tam je nyní skleník. Modrá vrata už jsou taky pryč, zatím je to místo pro nářadí a jednou i parking na vozík.

Sousedé nám vyšli vstříc (z každé strany jeden) a neměli problém se snížením postavených zdí. I když si myslím, že se trochu obávali co tam vlastně vymyslíme. A víte co, říkala jsem skleník… no… Nebyla by lepší větší terasa? Ta je totiž taky v plánu. Nebyla. Vesmír to zase zařídil za nás. Na terase by stejně nikdo neseděl, neb nám počasí moc nepřeje. Zato ve skleníku to žije a velikost rajčat těch ze skleníku a těch ze záhonu nejde srovnat.

Největší dar jaký nám mohl být dán

Přístavky byly postaveny v kombinaci cihla, kámen. Nám surový vzhled odhalených stěn vůbec nevadí, naopak. Tak jsme zdi ponechaly tak, jak byly. Tedy kromě dveří k sousedům, kde byl jejich kurník. Tam vznikla nová kamenná stěna. Mezitím jsem si četla o pěstování ve skleníku, neb to je pro nás čistá neznámá. A narazila jsem na zajímavé info, že čmelák je pro zeleninu daleko lepší opylovač než včela. Věděli jste to? Taky je aktivní i při chladném počasí, kdy včela ani nevyletí z úlu. Začala jsem si pohrávat s myšlenkou pořízení čmelína. Každé ráno jdu s kávou na obhlídku skleníku a chvilku si v něm posedím. Příjemné teplo a sledování pokroku rajčat, hrášku a paprik je skvělou relaxací. A co nevidím. Bzučící helikoptéra si to vletí do skleníku a zaleze mezi kameny ve zdi. Za chvilku odlétá. A za další chvilku přilétá a zase na stejné místo. Hustý! Bydlí u nás čmelák. Je to už pár týdnů a čmeláky ve skleníku stále potkávám. Ale už ne toho velkého, asi matku. Nyní jsou tam o poznání menší, takže samci? Každopádně to příroda krásně zařídila a máme skleník se čmelínem.